Podlahové chlazení

Podlahové chlazení podrobně

Ať už jste dlouholetým uživatelem teplovodního podlahového systému na vytápění nebo plánujete rekonstruovat stávající objekt či přímo postavit novostavbu, můžete povýšit Váš topný systém a využívat i chladící efekt tohoto sálavého systému.

TEPELNÉ ČERPADLO vzduch-voda HPA-O 7 CS PREMIUM a jeho technické parametry:

Parametry tepelných čerpadel

Parametry pro porovnání tepelných čerpadel je hned několik, nicméně jedním z hlavních aspektů při výběru je parametr účinnosti, tedy COP (coefficient of performance). Čím větší hodnota, tím vyšší účinnost. Ale pozor, stejně tak jako u topení, i u chlazení je nezbytné porovnávat výkony a účinnosti za podmínek, které odpovídají teplotám do podlahového vytápění, tedy nízkoteplotní. Teplovodní chlazení se dá ještě rozdělit na vysokoteplotní a nízkoteplotní. Vysokoteplotním spádem rozumějme teplotu vody, která vstupuje do systému na úrovni 7℃ (W7) a nízkoteplotní spád znamená teplotu cca 18℃ (W18).

Z výše uvedených technických dat tepelného čerpadla vzduch-voda výrobce Stiebel-eltron se dají vyčíst hodnoty pro výkon a účinnost dvou odlišných teplotních spádů, kdy ten nízkoteplotní spád vykazuje výkon vyšší o 39% než vysokoteplotní a v případě COP je rozdíl +22% ve prospěch nízkoteplotního spádu.

Je tedy zřejmě, že kombinací tepelného čerpadla a podlahového systému na vytápění, který využijeme i pro režim chlazení, dosahujeme lepších parametrů oproti napojení TČ na teplovodní vysokoteplotní konvektory pro chlazení. 

NÁVRH A VÝKON TEPLOVODNÍHO CHLAZENÍ

V případě, že chceme podlahou i chladit, je opět výhodou tento požadavek přenést na projektanta či dodavatele podlahového vytápění/chlazení, který zohlední správný výběr jednotlivých komponent. V první řadě je na místě akceptovat skutečnost, že ve výčtu položek se objeví systémová deska různých výšek na místo separačních rastrovaných fólií. Důvodem je prevence proti šíření vlhkosti v místech narušení těchto fólií tacker sponkou (běžně 20 ks na m2 = 40 průpichů).

Návrh podlahového topení vs. podlahového chlazení se v podstatě neliší. Zásadním aspektem je pokrytí tepelné ztráty objektu/místnosti v zimním období a tepelných zisků objektu/místnosti v období letním. 

PRŮMĚR POTRUBÍ

Hlavním klíček k dosažení vyšších hodnot chladícího výkonu na m2 je průměr instalované trubky a její rozteč. Samozřejmě roli hraje již zmíněná teplota vody kolující v teplovodním podlahovém systému, tak by nicméně neměla klesnout pod cca 16-18℃ v závislosti na venkovních teplotě, interiérové teplotě a vlhkosti. Běžně používaný průměr potrubí na českém trhu je DN 16x2 nebo 17x2mm. Ojediněle se setkáte s průměrem 18x2mm. Ale právě potrubí o vnější tloušťce 18mm a síle stěny 2mm (18x2mm) je daleko vhodnější dimenzí pro chlazení než zmíněné 2 nižší hodnoty. V případě požadavku na dosažení maximálně možného výkonu chlazení na m2 je použití potrubí 20x2mm s roztečí 10cm. I takové projekty lze v posledních referencích nalézt a vykazují maximální spokojenost uživatelů.

VLHKOST A KONDENZACE

Kolem využívání podlahového vytápění i pro chlazení kolují na internetu pozitivní i negativní reakce. V případě těch negativních můžeme zmínit pojmy např. „studená podlaha“, „rosení podlahy“, „neuchladí prostor“ apod. Je potřeba rozdělit tyto poznatky na tzv. pocitové, které má každý uživatel nastaveny individuálně a pak ty, které souvisí s fyzikálními pravidly. Argument studené podlahy se řadí do těch individuálních, kdy jde o názor od názoru. Pro někoho se podlaha bude zdát studená a pro druhého ne, nebo to bude hodnotit jako věc, která je logickým vedlejším efektem chlazení podlahou. Podlaha v létě bude vždy pocitově chladnější ať už ji budeme porovnat s teplotou okolních konstrukcí, venkovní teplotou či teplotou těla. Důležitějším argumentem je problematika „rosení podlahy“. Zde je nutné konstatovat, že tento případný výsledek je opravdovým problémem a je potřeba mu předcházet. Vznik srážení vody na povrchu konstrukce dochází v momentu překročení tzv. rosného bodu. V číslech to znamená, že je naplněn rozdíl 8℃ (Kelvina) mezi teplotou povrchu podlahy vs. okolní prostorová. Roli hraje i prostorová vlhkost vzduchu. V momentu dosažení hranice 8K vzniká riziko tvoření kondenzace a tudíž je nutné tuto hranici hlídat a reagovat na aktuální hodnoty při chlazení podlahou. Jednou z variant jak předejít kondenzaci v režimu chlazení je např. chytrá regulace Smart365.

Pokud jde o argument, že chlazení podlahou nemá dostatečný chladící výkon, aby uchladil interiér, je potřeba toto tvrzení odsouhlasit. Chladící výkony podlahy na m2 se pohybují od cca 25 W/m2 do 35 W/m2 (dle zvoleného průměru potrubí a rozteče) a v případě porovnání s hodnotou tepelného zisku místnosti zjistíme, že z největší pravděpodobností „neuchladíme“ interiér v mezních situacích, tedy při extrémních vedrech během léta. Zde je potřeba zmínit, že hlavním úkolem je teplo do objektu nepustit, tedy mít vyřešenou v prvé řadě obálku budovy (izolace, stínění, zavřená okna apod.) a až potom uvažovat o chladícím systému. Nicméně při porovnání chladícího výkonu vs. tepelné zisky zjistíme, že chlazení podlahou může uspokojit zisky objekty v 90% letního období. Do hry tedy vstupuje argument, „chci chladit, ale nemám finanční prostředky, abych instaloval plnohodnotný chladící systém“. 

Na závěr

Závěrem lze konstatovat, že chlazení podlahou je řešení, které sebou nenese zásadní investici navíc, ale zároveň oddálí nepříjemné přehřátí interiéru v letních měsících. Kdykoliv po vyzkoušení je možné systém částečně zregulovat na menší výkon či úplně zastavit a to dle individuálních pocitů konečného uživatele.

DomluVte si nezávaznou schůzku